Listopad 2013

Balíme dárečky

28. listopadu 2013 v 14:24 Ruční práce
A je to tady, blíží se vánoce a každý už určitě koupil pro své nejbližší aspoň dáreček. Ale co teď? Peníze na profesionální balení už nezbyly. A doma je jen pár stužek a kus balícího papíru. A nešikovné ruce mi taky moc nepomohou. Však o co jde. Hlavní je, co je uvnitř. ne jak to vypadá z venku. Ale i pro ty, kteří si na tom zakládají tu mám pár rad.

Nejjednoduší balení dárků?

Potřebujete:
Balící papír
nůžky
izolepu
stužku

Postup:
Pro ty velmi nešikovný doporučuji, pokus máte nějaký měkký dárek, sehnat si krabici, do které to vložíte. Vypadá to pak lépe a je to mnohem jednodušší zabalit. ustřihneme papír, malinko větší než je dárek. Po stranách zalepíme a obalíme stužkou.

A pro ty šikovnější?

Zabalit dárek. to může být i umění. Na tom se může každý vyřádit! Mám tady spoustu nápadů jak dárečky vylepšit. Vykoušejte samy ;)















Dojíždění? Nudné hodiny? Ani náhodou!

26. listopadu 2013 v 20:05 Život
Sedíte v autobuse, či ve vlaku a nudíte se? Dojíždění nemusí být vůbec taková otrava, jak se tváří! Je samozřejmě lepší, když jedete s někým známým. To je pak o zábavu postaráno. Já třeba se svými přátely jezdím moc ráda. Vždy probereme naše životy nebo blbneme a děláme bordel (to asi ostatní cestující nejsou moc nadšení :D). No prostě znáte to. Ovšem mnohokrát jezdím uplně opuštěná a co pak? koukat z okna a přemýšlět nad blbostma? To si k tomu alespoň pustím do uší pořádnou muziku! Nebo někdsy si vezmu knížku a čtu si. I třeba co potřebuji do školy. Třeba mě se v autobuse výborně učí. Člověka nikdo neruší! Ale donutit se do toho. To je někdy velmi obtížné. Ale doma pak mohu dělat spoustu dalších věci co v autobuse ne,takže občas i tu učebnici otevřu. Zkrátka, pro cestující duše jako já jsou nejlepším, přítelem sluchátka a mp3 (či jiné přehrávače). Bez nich já ani ránu. :D

Fotíme s Péťou

24. listopadu 2013 v 18:48 Vzpomínky
Doufám že každý má nejlepšíko kamaráda/kamarádku a stráví s nim spoustu času. Já s Péťou třeba chodíme fotit. Neuvěřitelné, kolik času se tím dá zabít. Ale když nás to baví! :D
Péťa se teda teprve učí, ale říká, že by to chtěla umět profesionálně, ale já sama mám foťák a vím že to chce hodiny praxe (né že bych já uměla nějak perfektně fotin no:D). Pro mě jako model je to někdy dlouhé pózování před foťákem. Ale některé fotky jsou pak opravdu vydařené! Však se podívejte :)


Foceno v Košťálově 30. října :) Zachyceno krásná podzimní tématika :)



Foceno v Turnově (kam chodíme do školy) v parku u Altánu. Bylo to sice narychlo ale užily jsme si krásně prosluněné odpoledne. Celkově podzim a jaro jsou na focení ty nejkrásnější období v roce. Foceno 8. října 2013

Problémy s mámou

24. listopadu 2013 v 15:12 Život
Každý má občas problémy s rodiči, ale já už prostě na to nemám!
Moje máma je fakt hrozná! Jako by ona nebyla v pubertě. Ona si prostě myslí, že bude mít dokonalou dceru! Jenže já jsem přesný opak! Nikdy nebudu dcera podle jejích představ! Jsem ráda sama sebou. Skoro každej kdo mě zná, si myslí, že jsem pohodovej člověk, moc se nerozčiluju a snažím se nebejt na nikoho hnusná, zkrátka se všema dobře vycházet. Ovšem s mámou se to opravdu nedá! Ona má svou hlavu a já nesnášim když se do mě naváží. Tohle musíš udělat takhle, děláš to úplně špatně, atd. Jsem na to fakt alergická!! Odcházim od práce, když mi začne řikat jak se to má správně dělat! Bohužel ona to řiká takovým způsobem, jako bych byla uplně levá! V poslední domě už nemam vůbec chuť se s ní hádat! Prostě odejdu a pořádně prásknu dvěřma. Ona pak přijde ať už se laskavě zbalim a vypadnu, že ona mě živit nebude, když se budu takhle chovat. Ona prostě nemůže skousnout to, že nejsem podle jejich představ. Nešla jsem na gympl jako můj brácha. To jsem samozřejmě odmítla. Tak mi vybrala školu, protože prostě ona má v rodině hlavní slovo a nikdo se mě neptal, jestli tam vůbec chci! No to sem už překousla a už se začíná navážet do toho kam půjdu na vejšku, ale má smůlu! Za prvý jsem si už školu vybrala a stejně budu radši makat a bejt někde daleko od domova. Dobře, Praha není tak daleko, ale přes týden doma nebudu a to za tu námahu stojí! Všichni sice říkaj, že se ještě ráda vrátim domů. Neříkám ,že ne. Ale bejt tu v tuhle chvíli opravdu nechci!! Nejhorší je, že mojí mámy se bojí i mý přátelé. Už sem jí to říkala a ona, že jí to nezajímá. Okej, ale ona na to jednou fakt doplatí! Doufám, že co nejdříve, aby ke mě měla konečně jiný přístup!

Dopisy

24. listopadu 2013 v 14:40 Život

Ručně psané dopisy?
Existuje to ještě vůbec??
V dnešní době, kdy existují mobily, facebook, skype, a dálší má vůbec smysl psát někomu dopisy? Je pravda, že když něco okamžitě potřebujete, je jasné, že nebudete psát dopis. Ovšem když máte nějakého opravdového přítele, proč mu něco jen tak nenapsat. Každého potěší 100x víc když dostane do schránky dopis, než když mu napíšete sms-ku. Také z dopisu se dá mnohem lépe poznat osobnost. Já jsem si začla psát dopisy s kamarádku, díky tomu, že jsem byla na táboře, kde počítač ani telefon není. Každý den jsem se těšila, až mi od ní přijde dopis. Posílali jsme si psaníčka, obrázky, někdy i lístečky, bombónky a další blbosti. Byla to i sranda. Sice jsem obětovala čas psaním a vymýšlením dálší originalitky, co napsat, ale nikdy na to nezapomenu. Nám ovšem to posílání dopisů vydrželo až do teď! A to i přes to, že se vidíme každý den ve škole a můžeme si psát i na tom facebooku. :)
Každý dopis mám sazřejmě schovaný a mám památku do konce života a za to Pétě moc děkuju :*
Doufám že nám to vydrží i po střední škole, i když půjdeme každá jinou cestou.

Vánoční výzdoba

24. listopadu 2013 v 13:32 Ruční práce
Blíží se vánoce, tak jsem se rozhodla začít s vánoční výzdobou. Kazdý rok vymýšlím dálší věci, jak si zpříjemnit vánoce a vyzdobit svůj pokojík. Doufám, že ván některé nápady budou inspirovat.

Zanuté stromečky

Nechala jsem se inspirovat těmito stromečky, které jsem našla na internetu.

Potřebujeme:
Malý stromečekv květináči (nebo vetvičky, hlínu a květináč)
Zelený drát
Aranžérský vlasec
Korálky
Čtvrtku (zlatou či bílou)
Pistole

Postup:
Ti co mají zasazený stromek, mají ulehčenou práci. Já jsem ovšem šla dolesa na větvicky, které jsem pak zapíchala do květináče s hlínou.
Všechny větvičky musíte omotat drátkem, aby stromek měl tvar do špičky, kterou pak musíte ohnout.
Když toto máte hotové začíná zdobící část. Samozřejmě nemusí to být aranžované do bíla, ale mě se to zrovna hodilo do pokojíku. (Stromek můžete ozdobit klidně malými šištičkami, jeřabinami, či jinými přírodninamy, které vyniknou)
Vezmeme vlasec a navlíkáme korálky (já bíle neměla, tak jsem žluté, dřevěné, přebarvila na bílo temperou :D)
Omotáváme vlasec kolem stromku a různě rozmisťujeme korálky aby nebyly vedle sebe. Samotný vlasec zpevní celý stromek, takže jestli vám pořád vyčuhují větvicky, tak je tím můžete připevnit.
Nakonec jsem si ze zlaté čtvrtky vystřihla hvězdičky a pistolí je nalepila různě na stromek.
Stromky jsou příjemná dekorace do interiéru i ven.


Zdobení oken

Je mnoho způsobů jak ozdobit okna aby i sousedé viděli, že k vám přicházejí vánoce. Teď si něco málo povíme o Barvách na sklo. Je to zcela jednoduché. Zvládne to i malé dítě a neublíží si. Motiv si stáhněte na internetu, nakreslete nebo kupte v papírnictví, kde koupíte i sadu barev na sklo. Dále potřebujete už jen fólii (stačí eurodesky).

Postup:
Černou konturou obtáhněde podle motivu obrázek a necháte asi hodinku ztuhnout. Poté už můžete různě vybarvovat, dejte pozor na bublinky, ať vám tam nezůstanou. To pak necháme den až dva uschnout. Nakonec můžeme nalepit na sklo a po vánocích zase sundat a schovat na příští rok.


To jsou mé letošní výtvory. Doufám že jsem vás inspirovala. :)

Proč jsem si vlastně založila blog

24. listopadu 2013 v 12:59 Život
Ahoj, jmenuju se Klára a bydlím kousek od Liberce. V poslední době mám v celku dost problému a nevím co dělat. Né, že bych si o tom s žádnou kamarádkou nemohla promluvit, ale ony mi většinou nejsou schopny poradit, co mám dělat. Zrovna nedávno jsem četla jeden blog mé kamarádky, která píše o svém životě a problémech a řekla jsem si, to musí být vážně osvobozující to všechno ze sebe takhle vytlačit. A několik lidí jí v tom ještě podpořilo a poradilo. Ovšem nechtěla jsem si hnedka dělat blog, když ona ho měla první a tak sem to nechala být. Ale v poslední době je toho na mě už trochu moc, tak jsem se rozhodla jít do toho. :) Samozřejmě nebudu psát jen o problémech, ale i zážitcích, nápadech atd. Těším se na vaše názory :)